Atos a Darp

16. 5.

7. - 9. 5.

Sypeme si popel na hlavu a opožděně přinášíme zprávičky a fotečky jak jsme si to užívali minulý prodloužený víkend

UŽÍVAČKA S KRNOVSKOU SMEČKOU:-)

Inu začnete asi tak, že jsme ve čtvrtek odpoledne s bráchou nasáli našima čumáčkama ve vzduchu vůni paniččiných povidlových buchet a hned nám bylo jasný že přijede nějaká návštěva, jen jsme netušili kdo.

Po šesté hodině se na dvoreček přiřítilo modré žihadlo a z něj se vyřítili dva zrzavci. Ježiš to bylo překvápko, přijel mě totiž okouknout můj taťulda Nick se strejdou Samíkem a jejich páníkama Martinem, Péťou a Adélkou (naší milovanou Křepelkou). Huráááá konečně po 3/4 roce jsme měli konečně celou KRNOVSKOU SMEČKU zase na očích. No teda přiznám se, že jsme začli s bráchou krapet žárlit, protože se naši pánící vítali s návštěvou pěkně dlouho a nám to nedovolili, prý abychom nedělali machry, že jsme na svém a hned se neporvali! Po mohutném přivítání zamířili všichni i Nick se Samem dovnitř a začlo se vesele hodovat, pít a povídat do brzkých ranních hodin. Inu co bychom vám povídali, však to uvidíte na fotečkách jak se měli.

Pátek byl ve znamení výletního dne

Konečně jsme byli na neutrálním území připuštěni všichni k sobě. Panička byla lehce nervózní z mé dominantní povahy a bála se abych kluky nevyděsil. No tak jsme si s bráchou řekli, že jim vytřem zrak a budem sekat latinu a ona nestačila koukat jak si všichni rozumíme. No občas jsme si trochu zabublali, ale to jen když se pořádal boj o klacíček.

Nejprve jsme zajeli ke Křižanovické přehradě a vydali se na procházku kolem Chrudimky, kde tedy cesta byla občas pěkně náročná. Ale nikomu to nevadilo a jak jinak dělali se pravidelné fotografické zastávky a někteří opět neodolali a okusili místní vodičku-jen pochybujeme o tom, že dobrovolně. To víte dva fotografičtí šílenci když se sejdou tak to je zážitek.

Na obídek jsme se zastavili na Seči a odtud vyrazili směr Třemošnice odkud jsme se vydali podél řeky Doubravky až k Pařížovské přehradě, ale bohužel nás na cestě přepadl liják a my to museli otočit a pádit k brmbítům. Fotící maniaci deštík moc nevnímali a dorazili o krapet déle. Při zpáteční cestě jsme se ještě zastavili pokochat se výhledem na rozhledně Bojce poblíž Nasavrk a protože Marťas projevil zájem o místní vyhlášenou zmrzlinu, pádilo se rychlostí blesku, aby jsme ji stihli. Marťas dokonce zvládl dva kousky, ale myslím že vůbec netušil co že ho večer čeká za nálož.

Po návratu dom si všichni dali teplé čajíčky s povidlovými buchtami a mohlo se vyrazit na dvoreček grilovat. No a jelikož jsme celý den nezlobili mohli jsme být venku zase pohromadě, ale to víte paničku si musíme hlídat, tak jsme si občas zahráli na strážce objektu, když se k ní tatík se strýčkem přiblížili. No ale jakmile všichni usedli ke grilovanému kuřátku a krkovičce, mohli jsme si lízt po hlavách a bylo nám to úplně fuk. Co bychom všichni za kus žvance neudělali že.

Myslím, že všichni po náročném dnu totálně odpadli a v sobotu brzy ráno nám celá smečka musela odjet (na výstavu do Slavkova). Ale i tak jsme si to prostě famózně užili a rodinko naše milovaná, doufáme, že se uvidíme dřív než zase za 3/4 roku!!! A že příště pobudete i dýl, abychom vám mohli ukázat další místní skvosty na focení. Už se nemůžem dočkat až k vám v červnu zavítáme a zase něco podnikneme.

Co se týká foteček, tak bohužel ještě nejsou všechny, ale zachránila nás hlavně naše milovaná Křepelka, která zdědila talent po tatínkovi a nebýt jí tak psích foteček (kromě asi 4 pánečkových) i foteček jak si to pánečci užívali moc neuvidíte. Takže Křepelko jsi náš poklad a my ti za ně děkujeméééé. Postupně budou přibývat právě tady.

25. - 26. 4.

Takže nejprve bychom si tu chtěli pořádně postěžovat HAF HAF. Nejen že nám před týdnem odletěl páneček za velkou louži, ale ve středu dopoledne nás opustila i panička, a to si teda dovolila hodně když se vrátila až v pátek večer!!! Ještě že jsme tu měli naši milovanou babičku Peškovou, která nás vždycky rozveselí nějakými dobrůtkami a pánečci se pak nestačí divit jak jsme se krásně zakulatili. No rozumějte, jako správní chlapi chceme držet krok s naší kulatící se těhulí že. 

V pátek když konečně dorazila panička bylo pořádné vítáníčko jako kdybychom ji neviděli 100 let.

Ale ve vítání se pokračovalo i v sobotu po obědě, kdy dorazili na víkend Airinkovci s moji láskou Airinkou. Samou radostí jsme si ani nevšimli, že nás pánečci opustili a zašli si před pořádným výletem na vyhlášenou slatiňanskou zmrzlinu. Vcukuletu byli ovšem zpět a razilo se směr Spačice odkud jsme se vydali po modré až k Pařížovské přehradě. No prostě parádička, lítáníčko, koupáníčko a počasíčko jedna báseň. Vůbec jsme nechápali kde jsou všichni človíčci zalezlí, jelikož jsme za celou cestu potkali snad jen dva. Prochajda jak malovaná byla dlouhá cca 7km, ale my si s bráchou a Airinkou dali minimálně jednou tolik. Po návratu domů, jsme si nacpali pupky, lehli a spali. pánečci si taky udělali baštu v podání kuchařky Evči, rozdělali lahvinku a pak odpadli do hajan.

V neděli ráno se dopoledne vyrazilo směr Svídnice na koupačku a pak ještě na zahřívací prochajdu ke kochánovickým rybníkům (kde jsme si samozřejmě neodpustili další koupačku, takže jsme byli všichni jak vodníci).Myslím, že jsme se příjemně unavili a po obídku to málem všichni zalomili kdyby Airinkovci nemuseli vyrazit domů.

Zde se můžete podívat jak jsme si to všichni užívali a brzy se snad objeví i odkaz na Milanovi fotky. A tady je máme ze soboty a neděle, takže prima pokoukáníčko!

Byl to opět famózní víkend ve společnosti super přátel a krásné vižlí slečny, kteří nás a naši těhuli přijeli navštívit, aby nám nebylo tolik smutno, když si páneček trčí někde v NY. Takže rodinko naše milovaná i když se celý týden neuvidíme, myslíme na vás a těšíme se na další společnou akcičku, protože takhle byla bombááááááá

21. 4.

Dlužíme zde nějaké informace z úterka, kdy nás odpoledne po třetí hodině vyzvedli Airinkovci a vyrazili jsme směr Kochánovické rybníky a Chlum. Bylo krásné teplíčko a my i přes to horko běhali jak zběsilí jelikož jsme věděli, že pánečci mají určitě naplánované i koupáníčko. Teda ale řeknu vám, že ta Airinka je prostě krásná  a stala se z nás nerozlučná dvojka. Nu co vám budu povídat, prostě mi to imponuje když si mě pořád tak krásně hlídá a dává jednoho hudlana za druhým. Fotečky bohužel panička tentokrát nemá, ale můžete se pokochat fotkami od Milana u Airinkovců! Prostě to bylo opět parádně strávené odpoledne.

11. - 12. 4.

VELIKONOČNÍ VÍKEND V MLADÝCH BUKÁCH

Tento sluncem a teplem zalitý velikonoční víkend jsme díky pozvání Airinkovců mohli trávit v Mladých Bukách u Trutnova.

No a jelikož jsme správní čmuchací psiska, podařilo se nám vystopovat, že teta Evča od Airinky hodlá slavit narozeniny. Nenechali jsme nic náhodě a hned v sobotu ráno naházeli věci do auta a vyrazili směr Pardubice, kde jsme měli v cukrárně (a né tak ledajaké) domluvený dortík pro oslavenkyni a nesměla chybět ani kytička. Když bylo vše vyzvednuto vyrazili jsme směr Mladé Buky a v 11.00 byli na místě.

Tady na nás už netrpělivě čekali Airinkovci s kamarádem Láďou, se kterým si okamžitě naše Pešouní smečka kápla do noty a bylo pěkně veselo. Po pořádném přivítání s naší vižlí láskou Airinkou jsme se všichni (i my bafani) posilnili výbornou pizzou paní domácí (rozumějte Evičky) a vypravili se na výlet. Jen škoda, že páneček musel zase pracovat a nemohl si to UŽÍT stejně jako my ostatní. To slovíčko "užít" myslím nevystihuje jen můj první povedený kousek, který jsem si vystřihnul asi po 3 minutách co jsme odešli ze základny našel tu největší (megavelkou), hlavně čerstvou kravskou hromádku a ukázal všem jaký jsem štramák. Jen jsem nějak nemohl pochopit, proč přede mnou všichni začli hned utíkat a řvát na mě ať se vůbec nepřibližuju!!! No ale přežili jsme nakonec všichni ve zdraví a s úsměvem na tváři!

Po návratu se Milan s Láďou jali roztopit ohýnek a začalo se připravovat masoooooo, teda bafani neskutečná vůně nám v tu ránu brnkala o čumáčky a my měli co dělat abychom se udrželi na uzdě. Holky zatím připravili zeleninový salátek, ale ten nás moc nebral, maso je prostě maso! A jelikož ho bylo dost spadlo nám i něco pod stůl. Samozřejmě, že jsme nikdo z nás nezapomínal ani na pitný režim, jen nás bafany zmohl krapet dřív než pánečky. Si představte my zalehli na deku hned po večeři a oni snad natankovali plnou nádrž, protože hráli a zpívali jako o život. No vlastně až na naši těhuli, ta odpadla hned po nás, ale nebojte stihla celý ten sobotní den zdokumentovat než ji pošla baterka.

Neděle už byla odpočinkovější a procházka jen kratičká. Po sobotním náročném dnu jsme utrpěli pár ztrát. Já Atos jsem musel odpočívat jelikož mě tuze bolela packa a strejdovi Milanovi asi nesedlo to sobotní sluníčko, tak zůstal doma. A aby toho nebylo málo, tak pánečci zachraňovali cyklistu, který zahučel i s kolem do potoka. Naštěstí to nic vážného nebylo a doufáme, že chlapec bude brzy zpátky v sedle.

Když jsme se vrátili na základnu, potrénovali jsme ještě aporty s pernatou (na bažantovi) a ač se nám nechtělo museli jsme zvednout kotvy a vyrazit zpátky k domovu. Jelikož se nedělní procházky účastnil i náš páneček, můžete se pokochat krásnými fotkami, kde určitě hlavní roli získala princezna Airinka (na některých fotkách byste toho andílka ani nepoznali)

Na závěr nám zbývá dodat, že vás máme Milane, Evčo, Airinko i Láďo moc rádi, děkujeme za suprový zážitek a těšíme se na další společné akce. Díky, že jste!!!!

                                                                                 Vaši Pešouni

PS: Fotkami z tohoto nezapomenutelném víkendu se budete moci brzy pokochat i u Airinkovců.

9. 4.

Teda kamarádi řekneme vám, že takovýhle počasíčko to je přesně to po čem jsme prahli. Teda aspoň já Atos. Brácha Darp je zalezlý celý den v boudičce ale jáááááá jak široký tak dlouhý ležím rozpláclej před dveřma a už mi chyběj jen ty sluneční okuláre.

Dneska se nám panička vrátila až odpoledne a jelikož bylo ještě krásně, vykopala svého medvěda bručouna z díry (myšleno samozřejmě pánečka od počítače), aby si taky trochu protáhl tělo a jelo se na kratičkou vychajdu k vodní nádrži Svídnice. Tam my jezdíme moc rádi, prostě vodáááááááááá. Původně jsme prý měli domluvenou prochajdu s Airinkovcema, ale jelikož se ta naše těhule zdržela v práci, nestihl by se pak Airinčin páneček Milan vrátit včas na kulečníkový turnaj a to by nás mrzelo!!!! My ovšem nesmutníme, protože víme, že se uvidíme od soboty až do neděle a já vám říkám si pište že si to řádně užijeme!!!!! Ve Svídnice jsme obešli vodní nádrž (já samozřejmě šel nebo plaval celý okruh ve vodě), potrénovali vodní aport a vyrazili jsme domů. Medvěd bručoun pořád brblal něco o práci, ale znáto to no, ten věk už je na něm prostě znát!

Kdo chcete můžete kouknout na pár amatérských foteček a vám naši milovaní Airinkovci slibujeme, že zmrzlina dopadne 100% příště, protože kdo ještě nezkusil o hodně (o všechno) přišel!!!!

4. - 5. 4.

Takže milí kamarádi, nejdřív ze všeho vám všem chci moc poděkovat za všechna krásná přání k mým druhým narozeninám, které jsem v sobotu oslavil a teda řeknu vám vůbec by mi nevadilo, kdybych je měl každý den, jen ty roky kdyby nepřibívaly.

V sobotu jsme celá naše Pešouní smečka vytáhli po té šílené zimě obytný pojízdný domeček a panička nám naplánovala trasu směr Polnička. Malá vesnička mezi rybníky Pilák a Dářko, takže si asi dovedete představit jak jsme si prochajdu náramně užívali. Po prochajdě jsme v autíčku doplnili energii a vyrazili směr Břehy u Přelouče, kde jsme druhý den měli naplánovanou další prochajdu. Když jsme večer dorazili na místo, šli si dát pánečci něco dobrého do místní restaurace Cikánka a já dostal k narozeninám pořádný kus točáku a další kousavé dobroty. Samozřejmě jsem nebyl škrt a podělil se i s Darpíkem.

V neděli v 6 ráno nás tuze překvapilo když se páník zvedal z pelechu! Ale nadšení brzy opadlo, když si vzal svoji výbavičku a odešel sám. No teda né že by nám to zas tolik vadilo, jelikož panička tam zůstala (spinkala), tak jsme ulehli taky a byli všichni spokojeně v teplíčku a sem tam se přišli pomazlit na postýlku. 

Před polednem vedle nás zaparkovalo modé šídlo strejdy Milana ze kterého ještě vyskákali Honzík, Angie i Airinka. Ježiš to bylo zase lásky a já dostal od Airinkovců další narozeninovou dobrotu, takže přátelé převelice děkujiiiiiiiiii (už si spokojeně prošla mým trávícím traktem). No dali jsme si obídek a vyrazili na cestu. Prochajda opět neměla chybu. Prostě lidičky je to super že jste!!!!!!!!!!!!! Na méně povedené fotečky od paničky z celého víkendu můžete juknout tady.

3. 4.

Tak před víkendem bychom vám chtěli ještě napsat, že dnešek byl zase plný sluníčka a teplíčka. Páneček nám po ránu odjel a to znamenalo, že panička nás doma trčet určitě nenechá. No a taky že ne. Před druhou hodinou jsme vyfásli obojky, voďáček a šlo se směr třešňová alej, kde se většinou krásně proběhneme a jdem zpět. No ale ejhle jaké bylo naše překvapení, když se pokračovalo dál lesem. To jsme ale vůbec netušili jak moc budem s bráškou chrochtat blahem. Jak jsme si to tak štrádovali, objevil se před námi Perný rybník a my už se nemohli dočkat pořádného osvěžení. Jsme totiž šílení vodumilci a plavci. Když jsme se patřičně vymáchali a potrénovali aporty, odebrali jsme se zpátky domů. Myslíme že i naše těhulka toho měla plné kecky a už se těší až si zaleze do pelíšku a zavře očička.

Fotečky z dnešního dne žádné nemáme, aby si to užila i mamina, ale přidáme alespoň pár záběrů z 24.3., když jsme právě došli jen do té třešňové aleje.

2. 4. 

Zdravíme všechny a než se rozepíšeme upozorňujeme, že do našich foteček ze SD byly ještě přidány nějaké black&white tak jukněte!!!

No a jdeme na to. Čtvrteční odpoledne jsme já, Darp a panička strávili s Airinkovcema, kteří nás vytáhli na úžasnou vychajdu. 

Škoda, že páneček musel pracovat, protože počasíčko nám vážně přálo. Vyrazili jsme autíčkama po 15. hodině směr Nasavrky (kousek od nás) a odtud jsme se vydali kolem úžasné chatové osady a podél vodičky na prímový okruh. Cestou jsme potkali krásnou rohlednu a tak se mohli kochat výhledem do všech světových stran. No co vám budem povídat, lítali jsme zase jako šídla a když jsme byli donuceni jít na špagátech neodpustili jsme si s Airinkou pár hudlanů a láskyplných blízanců.

Musím se tu (já Atos) veřejně omluvit moji těhulce i Evičce za to, že jsem si z nich udělal patník a pěkně si je označkoval. Holky já vážně nechtěl!

Že jsme si to jaro opravdu užívali se můžete přesvědčit tady. K autíčkům jsme dorazili po 18 hodině a završili to kafíčkem u nás doma. Takže milí Airinkovci bylo nám s vámi jak jinak než SUPROVĚ a už se těšíme na neděli!!!

Vážení bafani a přátelé je to tady. Máme konečně tu čest se s vámi podělit o zážitcích z uplynulého víkendu, který jsme strávili na Selském dvoře v Daňkovicích.

V neděli už asi počasí tušilo, že nás bolí nožičky, a tak pršelo a pršelo. I přesto nás pánečci krapet provětrali, a tak jsme si neodpustili trochu podráždit jednoho nervózního dědu myslivce, který nám tu naši zrzavou smečku asi tuuuuuuze záviděl! Po venčení si všichni dali opět vynikající obídek a rozutekli se směrem ke svým domovům. Musíme zde taky podotknout, že o nás pánečci nevěděli až do pondělního večera!

Chtěli bychom tu na závěr ještě jednou moc poděkovat Miovcům za suprovou akcičku, která jak určitě všichni doufáme byla jen startovací čárou tohoto fantastického víkendu. Tolik super bafanů a hlavně lidiček, kteří si rozumí a neřeší blbosti člověk prostě nepoznává každý den mnoho a je opravdu krásné sledovat to společné souznění!!!!!!

22. 3.

Dnes máme milí bafani, alespoň tady u nás, pěkně ošklivé, zatažené a deštivé počasí i přesto nás ale panička naložila do autíčka a jelo se alespoň na hodinku ven. Musím vám říct, že nám to opravdu stačilo, protože včera jsme se unavili až až. Asi si říkáte proč a že zrovna my dva bychom se unavili??????

Takže začnem od začátku. V sobotu dopoledne si panička skypovala s Milanem od Airinky a když viděli jak je venku nádherně a sluníčko vyloženě vybízí na nějakou prímovou prochajdu, řekli si, že nebudou zahálet a něco pro nás vymyslí. No domluvili se že taková prochajda lesem a kolem rybníků by vůbec nemusela být od věci. No a abychom nebyli dva chlapi na jednu vižlí slečnu povolal se ještě Honza s osmiměsíční vižličkou Angie z Pardubic. Sraz byl po obídku v obci Břehy a odtud se vyrazilo lesek po žluté kolem rybníku Nadýmač a odtud k Sopřečskému rybníku (samozřejmě jsme my vodumilci museli okoštovat vodičku) a zpět. 

Teda lidi řeknu vám to bylo žůžo dobrodrůžo, dvě vižlí ženský a ještě tak krásný. No samozřejmě jsme se museli s bráchou Darpem ukázat v tom našem nejhorším světle a celé tři hodiny dokazovali hlavně Angie, že jsme prostě megasamci, že. No jen pánečci už takové nadšení z našeho výstupu nesdíleli a neustále nás okřikovali a odháněli. Po třech hodinách jsme se dostali zpět k autíčkům, nalodili se a jeli každý do svých domovů.

Byl to opravdu nádherný den a jsme moc rádi, že jsme potkali nové kamarády Honzu a Angie. Doufáme, že budeme podnikat společné akce jak to jen půjde!!! Takže Milane,Airinko, Honzo a Angienko moc děkujeme za společnost a když né ve čtvrtek, tak se na vás těšíme na Selském dvoře o víkendu. Jo a panička vzkazuje, že příště bez Evči (od Milana a Airinky) nikam nejde, jelikož to bylo nehorázný jakou měli chlapi převahu!!!!

Fotodokumentace z našeho překrásného dne už je na svém místečku. Další fotečky z prochajdy naleznete časem i u Airinky!

4. 3.  

Zdravíme všechny naše příznivce psí i lidské a předem vás upozorňujeme, že ten z vás kdo čeká na nějakou z dalších povedených foteček si bude muset počkat. Panička i páneček jsou na mě Atose strašně rozlobení a pořád mi jen nadávají do nějakých prasat. Řeknu vám vůbec netuším co s ním jako já mám mít společného! No posuďtě sami co si o tom myslíte, já fakt nevím co pořád mají???????????????

 Váš smraďoušek Atosek

1. 3. Čekání na princeznu:-)

Každopádně asi vám tu nemusíme popisovat jak jsme si to užili a Airinka už se nás dokonce vůbec nebála, ba si občas na mě Atose lecos dovolila. Po návratu jsme se ještě na dvorečku všichni tři seznámili s černým křížencem labradora Ronem, který chudák asi z nás všech třech utrpěl psychickou újmu a ještě v noci volal na linku bezpečí. A jelikož už byla tma, odebrali jsme se s Darpem do svého domečku, nacpali si bříška granulkama a nechali si zdát o Airince, která měla to privilégium, že mohla spát se svými pánečky i s našimi tam nahoře v teplíčku a ještě mohla ochutnávat mňamky, které baští ta naše lidská smečka!

Jedním slovem děkujeme Airinkovcům, že jsme zase všichni strávili suprový víkend plný zábavy, legrace, dobrého pití i vínka a spokojeněn uleháme do pelechů.

PS: Páneček nafotil nějaké fotečky na téma abstraktní vizsla, ale nevíme zda a kdy je z něj dostaneme. Tak fotečky konečně vymámeny zde

18. 2.

V HLAVNÍ ROLI PRINCEZNA AIRIN

Středa byla opravdu významný den. Nejen že paničky mamka a sestra měly narozeniny-takže haf haf všechno NEJ, ale bafani držte se! To co nám pánečci včera slibovali se stalo skutečností. Dnes odpoledne nás přijela navštívit nádherná maďaří slečna Airinka s pánečky Milanem a Evčou z Pardubic. 

No co vám budem milí bafani vyprávět, málem jsme s bráchou dostali infarkt. Je tedy pravda, že se mě Airinka krapet bála, ale já prostě neumím krotit své city. Brácha Darp, ten zabodoval víc svoji klidností a taky výškou. No ale doufám, že se mě Airuška moc nezalekla a brzy zase podnikneme nějakou společnou akci. Hlavně se musí oteplit, protože tak malý vižlounek není na tu hordu sněhu a mráz ještě moc stavěný! I tak jsme ale vydrželi všichni skotačit celou hodinku v lese. Musím podotknout, že i naše lidská smečka si výpravu krásně užila, nafotila opět krásné fotečky (hlavní roli obsadila jak jinak než Airinka), poklábosila a doma si pak všichni dali teplý čajíček a povídali dokud se Milan s Evčou a unavenou Airinkou nemuseli vydat k domovu. Takže moc Vám pánečci, Milane, Evčo i Airinko děkujeme za krásně strávené odpoledne a už se vážně moooo těšíme na další setkání. Jsme rádi, že jste tak blízko.

Musíme zde ještě napsat, že Airinka je úžsný živelný dráček, plný energie a radosti v jiskřících oččkách. Ale i takový ďáblík jako ona se po procházce pěkně unavila a my ji tuze záviděli, že mohla být s pánečky nahoře v teplíčku, kde si spokojeně usla u své paničky na klíně (samozřejmě po důkladném proslídění bytu, kde stačila vystavit i naše dva zakrslé králíčky Béďu a Julču). Takže doufáme, že se ji zdálo alespoň něco krásného o nás dvou!!! A teď už i vám přejeme krásnou dobrou noc z naší boudičky.

17. 2.

Dnes se nám počasí opravdu umoudřilo a nevíme čím jsme si to zasloužili, že nám i svítilo sluníčko. Prostě to byla pohádka milí bafani. Pánečci byli od rána usměvaví a už se tuze těšili jak po dobrém obídku vyrazíme zase na naši oblíbenou prochajdu ke Kochánovickým rybníkům. Samozřejmě že povinná výbava fotografa nesměla chybět, tudíž jak páneček slíbil, tak i učinil a vy se můžete pokochat fotografickým uměním i tím jak jsme si tu prochajdu náramně užili. Takže Davídkovi moc děkujeme a raději se ani neodvažujeme k fotkám psát nějaké komentáře. To víte museli jsme se s bráškou hodit trochu do formy a ukázat že jsme fešáci. Dneska nám totiž panička udělala velkou radost, když nám řekla, že nás zítra přijede navštívit mladičká vižlička Airinka s páníky Milanem a Evčou. To byste nevěřili, jak se na ně strašně moc těšíme a určitě si společnou pochajdu skvěle užijeme. Doufáme, že jste si ten dnešní den užili stejně jako my a už spokojeně spinkáte ve svých plíškách s nacpanými panděry.

16.2.

Tak když jsme se ráno s bráchou v pondělí probudili bylo krásně bílo a z oblohy se pořád něco sypalo a sypalo. Byli jsme schoulení v boudě a přemýšleli jestli tohle počasí vykope naše dvojnohé ochránce někam na vychajdu. Sice jsme v to moc nedoufali, ale panička určitě pánečkovi vysvětlila, že jsme tvorečci běhaví a že ani tolik bílého nám nevadí, hlavně když nemrzne. No a protože foťák se odvážila vzít jen panička, tak fotečky nejsou nic světoborného, ale zase nás zachyila s pánečkem což se taky jen tak nepoštěstí. To abyste věděli, že žije a jak vypadá. Vydali jsme se na prochajdu do lesa nedaleko od našeho domova, jelikož na pozemku nemají pánečci vyšlapané cestičky a byli by brzy jako sněhuláci. Máme slíbeno, že zítra se sem vydáme znovu a když se počasí umoudří, páneček něc príííímvého nafotí. Takže zítřejšímu ateliéru zdar.

12. 2.

No jo však jsme si říkali, kdy nám v knize přistane nějaká bodlinka jako, že to tu flákáme že teto Miová . No nicméně Ti děkujeme, protože jinak by se panička ještě dlouho dokopávala. Dlouho se u nás bohužel zase marodilo (přeněji řečeno naši pánečci marodili), ale od středy už zase podnikáme úžasné zasněžené procházky, tak snad nám z toho zase človíčci nelehnou! Dneska měl v plánu dokonce páneček, že vezmeme foťák a že si to užijem, ale nějak mu to nevyšlo a vyrazili jsme dýl než původně chtěl a zmizelo mu požadované světlo, tssss a to si říká skoroprofík! Zítřek bude odpočinkový, jelikož se vrátí až pozdě večer a panička  snámi sama nemůže. Potřebovala by asi nějakého druhého prince, aby zastoupil Davídka když je mimo. No jinak se máme prima, jsou z nás takové dělové kouličky, to víte tělíčko si dělá pořád zimní zásoby, ale prý nám to teď moc sluší, jen prý tu hlavu bych nemusel Darpovi neustále mokřit, no můžu snad za to, že mi tam pořád leze a neumí počkat.

O víkendu, pokud budou oslavenci zdraví, nás čeká oslava narozenin paniččiny sestry a mamky v Hradci Králové a pak přejezd do Vysokého Mýta, kde budeme oslavovat příchod prcka Frantíka Kopeckého juniora, takže se těšíme, hlavně já Atos, že přibyla další obět na hraní, jelikož tam budou i "Hrošátka" - Míša a Kačenka Hošků. No to bude vítačka, už jsme se totiž dlouho neviděli. Takže se mějte všichni prima a přejeme vám všem pohodový víkendík podle vašich představ.

Dneska bohužel bez fotek, ale jestli chcete nějaký vidět, tak se jukněte k tetě Miové (mimochodem Miunku zdravíme a máme radost že už je taková čipera) a taky k Terezce a Spikemu, u kterých probíhají fotosoutěže. U Miunky můžete hlasovat ve Valentýnské soutěži a u Spikeho se zimní tématikou. Tak mlask mlask všem sličným slečnám.

Bafani všech ras zbystřete a zítra svou mysl upřete

na ohaří princeznu Miunku, které operovat budou pacinku!

Ať se vše dobře vydaří a je to zas čipera maďaří!!!

1. 2.

Ahojda bafani, tak tu musíme napsat, že páneček je prostě lazar všech lazarů a patří do šrotu. Nic nevydrží a jen se utápí v samé chřipce. Tudíž si panička, která je kupodivu zatím zdravá, vydupala že s námi na prochajdu pojede sama a bude nadmíru opatrná. Asi že uvařila marodovi dobrý obídek, tak to vyhrála a jelo se. No řekneme vám, že teda už bylo i líp. Sice snížek máme tuze rádi, ale teplčko je prostě teplíčko. Navíc brácha Darp vůbec neposlouchal, a tak musel být celou dobu na voďáku. Zato já vzorňák Atos sotva jsem uslyšel povel píšťalky už jsem dělal co jsem měl. Panička měla velkou radost a vždycky mě odměnila nějakou tou mňamkou. No a abyste se malinko ohřáli a pobrali energii tady máte několik slunných foteček, které jsme sem nestihli minule dát.

25. 1.

Tak máme u konce další sluníčkový víkend. No řeknem vám hafani, že už bylo na čase aby se oteplilo, protože kdo v těch mrazech má běhat venku!!! Jelikož je panička zase marod a páneček zavalen prací, užili jsme si to s paničkou alespoň na dvorečku. Ještě, že ji máme, jinak by z nás byli vlci samotáři. Vzala píšťalku, dřevěný i zaječí aport a dvě hodinky se trénovalo na dvorečku. No co si budem povídat, brách Darp byl silně otráven, ale jááááá. Kdybyste mě viděli s jakou radostí jsem plnil všechny její příkazy a pořád se dožadoval dalších. Ostatně co bych pro kus žvance neudělal, že. Samozřejmě, že se výcvik prokládal i zábavou a jestli chcete vidět jak zas vypadáme, můžete se podívat na amatérské fotečky naší milované těhulky.

21. 1.

Ahojda kamarádi, tak se zase po delší době ozýváme, ale to víte. Panička pořád lítá po kdejakých doktorech a páneček je zavalen od pondělí neskutečným množstvím práce a prý když to dobře půjde skončí tak v půlce května, tudíž nás čekají krušné chvíle. Nahoře tím pádem začíná panovat tichá domácnost, ale nám to nevadí, jelikož si s námi chodí povídat a pomazlit panička. No a taky nás pěkně vykrmuje, prý když byly ty tuhé mrazy, abychom nestrádali. Dokonce jsme s nima pěkných pár dní bydleli v jejich hnízdečku a spinkali s nima v ložnici na spacáčku, to bylo žůžo. No co vám budem povídat, mrazy pominuly a my už jsem zase ve své boudičce, ale máme tam deky a seno takže se nám chrupe mooooc dobře. V sobotu tu svítilo sluničko, tak jsme si s bráškou pěkně zařádili na našem dvorečku a světe div se i pánečka to vyhnalo ven s foťákem a myslím, že se mu fotečky tuze povedly, no však posuďte sami.

11. 1.  

Ahojtě všichni, tak dneska uznejte je opravdu úžasné datum když pomineme ten rok. Počasí venku, alespoň tady u nás, nebylo nic moc, ale i tak se panička nabalila a jelo se na prochajduuuuuu. Nejdřív jsme se pěkně vylítali ve sněhu, a potom se trochu pocvičilo. Přivolání, odložení i aporty. Aporty jsou obzvláště moje (Atoska) oblíbená disciplína a tudíž jsem je vyžadoval celou cestu zpět k autu. Panička samozřejmě nezapomněla ani na odměnu, takže jsme se s bráchou snažili seč nám síly stačily. Bohužel ale fotečky žádné nemáme jelikož byla šílená mlha a moc byste toho neviděli. Zato ale pro ty z vás, kteří se chtějí trochu ohřát a také pro některé nedočkavce, máme speciální sérii foteček ze svatební cesty našich pánečků. Takže přejeme prima pokoukáníčko. Haf, pac a pusu všem a hlavně děkujemééééé za nové kamarády!!!

8. 1.

Dneska jsme se byli vyvětrat jen s paničkou, protože páneček je pořád tůůůůze nemocný. Moc se mu to nelíbilo, že jedeme takhle ve třech, ale co mohl dělat. Ještě že je panička taková palice umíněná a soucítí s námi. Prostě my potřebujeme rozlet a ten tu přes den nemáme. Zítra nikam nepojedem, protože panička musí jet do Hradce a až se vrátí bude už tma.  

Takže naše milá těhule Andule (tak jí říká páneček když zlobí), moc Ti děkujeme za príííma užívačku na sněhu a pro vás kamarádi přidáváme pár foteček, ale opět promiňte kvalitu. Páneček to prostě nemůže zkousnout, že tohle pustíme na web.

Vážení teta Ája s vižlí kráskou Miou nám vnukla nápad jak třeba dokopeme toho našeho profíka, aby se začal činit!!! Takže tady zveřejňujeme odkaz na jeho fotografické stránky a když dlouho nic nebude, dejte mu na fóru co proto!!!

7. 1. 2009

Tak konečně vás všechny zase po dlouhé době zdravíme a světe div se, přidáme i pár foteček, abyste nezapomněli jak vypadáme. Omluvte ale jejich kvalitu, jelikož mužský lidský element je strašně churavý a tahat foťák v tomto mrazu je nepřípustné, ujala se úkolu křehčí ženská bytost, naše panička, která sice taky marodí, ale co by pro nás a naše kamarády neudělala. Jen ta kvalita prostě není ono, foťáček na nás prostě nestačí.

Začneme pěkně od začátku. 5.12. jsme s bráchou osiřeli a pečovatelku nám dělala babička (Davidova maminka), která nám vyvářela náramné dobroty a dělala všechno pro to, aby z nás všech měli pánečci radost až se vrátí ze svatební cesty (možná časem zveřejní i nějaké ty fotečky)! Pěkně jsme se s bráchou zakulatili, jen u Darpíka to pak páneček nesl trochu hůř

Z 19. na 20. 12. na dvoře konečně zastavilo auto a z něj vystoupili naši dva černoušsi. Jé to bylo radosti ale i štěkání jako jak si mohli dovolit nás tu takhle nechat. Mají kliku, vyžehlili si to aspoň tím že nás hned vzali nahoru do ložnice a až do 23. se řádilo venku. Nefotilo se, protože páneček zvyklý na 33 stupňů, ruce z kapes nevyndal, jen jednou!!!

No ale ještě před Štědrým dnem přišel krásný "dáreček" a pro nás zprávička, že se budem rozrůstat. Růst bude ale teď hlavně naše panička, takže máme zákaz na ni skákat, vláčet ji na vodítku a další vylomeniny.

Od Štědrého dne, který jsme samozřejmě strávili všichni pohromadě, jsme samá návštěva. Paničce moc dobře celé svátky nebylo a dovršilo se to tím, že hned po novém roce lehla, pije čajíčky a potí se. Včera po jednodenním lyžování padl i páneček, ale jelikož nás panička má ráda a umanula si, že nás vezme ven, musel Davídek z pelechu ven, aby měl nad námi dohled. No teď už snad konečně ty slibované fotky z dnešního podvečera.

Mějte se všichni mooooc krásně a nezlobte se že to tak dlouho trvalo, to víte, teď přibudou i jiné starosti, radosti:-)

Atos & Darp & Andy & David & ???

Přejeme všem našim psím kámarádům i jejich pánečkům ten NEJzdravější, NEJpohodovější a NEJúspěšnější nový rok 2009.

Atos a Darp s rodinkou

4. 12.

Zdravíme všechny naše kamarády a s lítostí oznamujeme, že s bráchou teď na 14 dní osiříme. Naši pánečci totiž zítra odlítají na opožděnou svatební cestu. Ale nebojte popřát krásné vánoční svátky vám určitě stihneme už s naší lidskou smečkou. Starat se o nás budou pánečkovi rodiče, jen na prochajdy můžem zapomenout, prý jsem strašný torpédo a nikdo si to se mnou ven neriskne. No každopádně se těším na úžasné žrádelní rozmazlování, jojo babičky jsou babičky. Tak ahojda a myslete na nás ať se nám pánečci brzy a v pořádku vrátěj!!!

                                                                                            Atos a Darp

listopad 2008

Promiňte bafíci za takovou strohost, ale tento měsíc byl prostě pro naše pánečky smolný, hlavně ten dnešní den 29.11.2008. Začlo to tím, že místo plánovaného výletu za vámi kamarádi, musel páneček odjet stěhovat Karolínku do Ostravy. Pokračovalo to tak, že panička se vrhla zapracovat na našich stránkách (jak čekala až se jí manžílek vrátí) a podařilo se jí smazat všechny novinky z listopadu. No a vrcholem všeho byla před chvílí sms od pánečka v 0:55, že mu při zpáteční cestě přestalo jet auto v Olomouci. Takže co dodat? Snad jen KDYŽ SE TO...., TAK SE TO....!!! Jsou skoro 2 ráno a to myslím mluví za vše.

Minulý týden od 18. - 21.11. jsme byli všichni ve Velkých Karlovicích na dovče, kterou naše panička bohužel celou proležela. Měli jsme se tam setkat i s našimi kamarády Luckou, Kubou a Charliem, ale bohužel to taky nedopadlo díky té paniččině nemoci. Jediným pozitivem, teda aspoň pro nás dva, byla užívačka s nemocnou paničkou, neboli postelová dovolená 

14. 10.

Tak hlásíme, že už máme paničku konečně od soboty doma z nemocnice, akorát škoda že s námi nemůže chodit na prochajdy a cvičit nás (studuje v pelechu prý aspoň teorii) a sem tam se na nás skočí dolů podívat.  Prý by si nás vzala hned k sobě do pelíšku, ale to by zase nepřežili mí oblíbení zakrsláčcí Jůlinka a Bedříšek - no holt jsem lovec no. Páneček má teď taky strašně moc práce, takže krapet zahálíme. V sobotu mě ale páníček ve snaze vykoupat tak trochu přistříhl krovky. Chtěl jsem mu utýct, tak si mě čapnul za ocásek a přitáh,auuuuuu. No a hned je z toho naraženej ocásek a potvůrka jedna lidská se paničce přiznal až večer. No ještě že to nebylo nic horšího, to by panička řádila stehy nestehy. Dneska byla u pana doktora na kontrole a vytáhli ji konečně ty podivné zelené nitě co ji trčely z pupíku i z té druhé rány. Jsem jí to jako chtěl hned láskyplně olíznout, ale světe div se nenechala mě. No fotek teď moc nebude, tak přidáváme alespoň 2, když se na nás panička přišla podívat co na zahrádce vyvádíme.

5. 10.

Máme za sebou zase jeden překrásný víkend, který jsme si báječně užili. V sobotu pánečky navštívila rodinka Fikarových. Mají 14měsíční Kamilku, takže panička byla v sedmém nebi, ale co víc mají i dvě fenečky (útulkářky) Terezku (6) a Ellišku (7) a ty jsme si zase užili já i bráška. Terezka se našla v popelnici (Helenka ji uviděla v pořadu pana Srstky a hned pro ni jela) a Elliška nalezenec z 1. nástupiště vlakového nádraží v Hradci Králové. Po vzájemném seznámení nás psíků se samozřejmě vyrazilo na dlouhou prochajdu směr Kochánovické rybníky, kde paničku málem trefil šlak. Zrovna se u jednoho z rybníků stříleli kačeny a jak jsem si tam daleko od střelců běhal, padli dvě rány a po nich i kačena. Než se panička vzpamatovala vydal jsem se pro kačenu (Atosku máš jediné štěstí že jsi to na půli cesty na mé odvolání otočil ty uličníku)!!! I tak jsme si tu procházku opravdu užili všichni, panička dokonce okusila jaké to je nosit mimčo v šátku.

V neděli přijela pánečkům zase návštěva, paničky rodina i s babičkou a dědou. Jelikož si všichni připili na paniččino zdraví, smutnili jsme, že na žádnou prochajdu nepojedem. Jaké však bylo překvapení, když návštěva odjela a pánečci nastoupili s voďáky. Šlo se pěšky do třešňového sadu, abych potrénoval vystavování zvěře. A úlovek: 4 bažanti a jedna srna. Panička měla se mnou co dělat, povodil jsem ji trochu ostružiním a kopřivami. Chudák ještě doma si z nohou tahala trny. Takže tímto se jí mooooc omlouvám a slibuju, že až se po operaci zmátoří vymyslím ji zase nějakou prima trasu. Přidávám jen fotečku brášky s pánečkem. Výjimečně se nechali vyfotit:-).

29. 9.

Musíme napsat, že víkend se nám báječně vydařil. Teda alespoň nám a paničce, páníček dřel celý víkend u počítače až se mu z hlavy kouřilo. Panička si udělala odpoledne výlet do města za sestřenicí a její rodinou. Rozhodla se nechat nás doma a vynahradila nám to když přijela dlouhou prochajdou s trochou cvičení na letišti. No a v neděli se vstávalo brzy. Obojek, voďák, aport, píšťalka a jelo se do Třibřich na pdzimní zkoušky vloh (kam paničku pozval jeden její známý pan myslivec) okouknout jak to vlastně chodí. Teda to byl zase zážitek, jen škoda že jsem musel být skoro celou dobu na voďáku. I tak jsme stihli pocvičit alespoň aporty a trochu hledání-běhat se mi ještě moc nechtělo, ale snad mě ta únava brzy opustí a taky musím krapet nabrat. Mně i paničce se ten den moc líbil a dokonce máme slíbeného pána co paničce pomůže s mojí přípravou na zkoušky a když se poštěstí tak se na konci listopadu půjdu podívat i na hon!!! Fotečky žádné bohužel nemáme jelikož panička bedlivě sledovala celý průběh zkoušek. Oba dva jsme pak odpadli a spali jak mimina.

20. 9.  

PO DLOUHATÁNSKÉ ODMLCE ZDRAVÍME VŠECHNY NAŠE KAMARÁDY!!!!!!!!. Byl to můj i paničky nejhorší měsíc v mém dosavadním psím životě. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem psím kamarádům a jejich pánečkům, kteří mi drželi všechny tlapky a dodávali naději i mé paničce. Fakt mi asi pomohly a já se mohl dnes po měsíci zase konečně trošku proběhnout. Bafani to byla paráda, panička sice nadávala že jsem jak urvanej ze řetězu, ale já si to váááááně užíval a neposlouchal. Zpátky z procházky už jsem musel jít zase ukázněně u nohy, abych to první den hned nepřehnal. Přeci jen musím ještě absolvovat nějaké vyšetření, ale snad už jsem z nejhoršího venku. Představa, že na mě v mrazáku čekají tři bažanti mě 100% rychle uzdraví. Uuuuuuáááááááá už zase skáču s bráškou přes kaluže!!!!!!!!!!.

22. 8.

Tak máme zase konec pracovního týdne. Panička přijela dnes pěkně pozdě z práce a protože byla dost unavená, usnula. Naštěstí se včas probudila a vzali nás s pánečkem na letiště, abychom se pořádně vylítali a taky trochu pocvičili. No a co si budem povídat museli nám vynahradit včerejšek, kdy si odjeli za jejich kamarády Plodříky co mají zlatého retrívra Badyho od Sienitových skal. Chudák má momentálně něco s packou, tak jsme museli zůstat doma, abychom ho moc neproháněli. No a taky tam konečně poznali Markétku a Michala co mají rhodéské ridgebacky: Carrie z Korycanských skal a Assima od řeky Novohradky. Tak už se nemůžem dočkat jestli se s nima budem taky kamarádit, to víte jsme to chlaci ješitní a jen tak se nedáme.

Každopádně my jsme si to dneska opravdu užili a páneček zase něco málo zvláštního nafotil jelikož si pro změnu koupil nový objektiv

14. 8. 

Tak konečně přidáváme pár fotek od rybníka, tam je nám v těhle vedrech úplně nejlíp. Jinak se vážení máme prima, cvičíme skoro každý den a o víkendu se chystáme zase s páníkama obytným autíčkem k Berounu. Hned po svatbě jsme byli mimo 5 dní. To je vždycky pak těžký návrat do reality, když přijedeme a musíme být zase venku sami

22. 7.

Milí kamarádi, tak se panička konečně dostala k tomu, aby tu po dlouhé odmlce nechala alespoň pár řádků. Víte oni teď neměli moc času, protože je čekal krásný a velký den jak už jste byli všichni informovaní a někteří už shlédli 1. fotečku u Áji a Mii. Jelikož byla svatba u rybníčka, kde samozřejmě byli i kančenky, rozhodli se páníci nechat nás pro jistotu doma. Hrozilo by totiž, že bych tam hlavně já Atos mohl pěkně vyvádět a paničku v zápalu své lovecké vášně krásně okoupat. 

Jinak páníci moc děkují Martinovi Štěpanovskému (dvornímu fotografovi) za fantastické svatební fotky a jeho drahé asistující ženě Péťě od Nicka a Sama za její trpělivost!!! Jako ukázku zveřejňujeme s povolením našich psích dětí fotky ze svatby Vaši Pešouni:-)

30. 6. 

Tak tu máme poslední červnový den a my ho strávili opět s páníkama na rybníce. Užíváme si teď trochu volnosti a odpočinku, jelikož jsme celý minulý týden strávili na

LOVECKÉM VÝCVIKOVÉM TÁBOŘE V LUČKOVICÍCH (21. - 28.6.2008),

 který již 5. rokem pořádal Štěpán Horák. Přivezl si s sebou partu pomocníků: výcvikářku Zuzku, výcvikáře Viktora, Míru - toho si páníček s bráškou Darpem moc pochvalovali, Jirku a výcvikáře Tomáše Neheru, který dával zase do těla mě a já se s paničkou snažil plnit vše co jsme mu na očích viděli. No řeknu vám byl to zážitek. Poprvé jsme já i brácha aportoval i bažanta, slepičku, králíka i kačenu; vystavovali jsme křepelky; trénovali vlečky a klidy po výstřelu, ale i základní poslušnost a ta mi první dva dny vůbec nešla. Panička vypadala dost naštvaně, a tak jsem se raději rychle probral. Počasí nám celý týden až na pár kapek a jeden silnější vichr přálo. My i páníčci jsme poznali spoustu nových kamarádů a já tam měl dokonce svého vlastního brášku Arima, škoda že jsme to zjistili až poslední den. Určitě jsme se ale neviděli naposledy! Taky tam byl skvělý tříměsíční vižlí mrňous Arisek, nechybělo málo a jeli jsme domů v pěti. Týden utekl jako voda a nemá smysl se tady déle rozepisovat.  Páníčék fotil jak o život (607 fotek je myslím závratné číslo) No a sami můžete posoudit zda foto1 i foto2 vypovídají o všem vše co jsme nejen my, ale i ostatní účastníci celý ten týden vyváděli!!!

 PS: Jak si můžete všimnout panička má díky mě na ruce i pěknou ozdobu. Páníček říkal, že si ji snad do dne "D" zavře do místnosti, kterou vystele molitanem a dá zákaz vycházení!

18. 6.

17. 6.

Tak panička se nás zase dnes rozhodla potrápit v přinášení aportu z vody. To ovšem netušila jak ji převezu a budu nosit jako vzorňák. Nemusela mě dávat ani na stopovák jakej jsem byl šikula. Nosil jsem aport bez oklepání až před paničku a držel ho jak dlouho chtěla. To brácha Darp musel být cvhíli na stopováku jelikož si ho pouštěl a oklepával se. No nakonec to taky zvládl a přinesl ho i bez oklepání. Hrozně moc mě to bavilo a chtěl jsem aportovat pořád. Nejhorš bylo když mě panička uvázala aby mohla cvičit s báchou. Normálně ho cvičí páníček, ale přišel mu včera nový (vyreklamovaný) objektiv, tak nám to naše úsilí dokumentoval, jen pořád nadával na to pitomý světlo. Jen jsme totiž přišli k rybníku, tak zašlo sluníčko. No ale i tak si myslím, že se můžete pokochat pár fotečkama právě tady. My už jsme unavení, po dnešních výkonech, tak pac všem kamarádům a mějte se všichni moc prima.

23. 5.

Ahoj kamarádi, tak tu máme zase pátek. Jelikož zítra jedou páníčci do Prahy (páník se na ten den musel hodně učit a máme mu držet pěstičky), tak nás vzali dnes na letiště, abychom trochu pocvičili a taky si užili konečně první den s trochou sluníčka. Já jsem byl dnes u pana doktora s očima a moc mě pochválil. Prý je to na dobré cestě, tak měla panička velkou radost. S bráchou jsme se pěkně vyřádili i pocvičili, foto zde. Páníčcii nás moc chválili jak už nám jdou aporty a daunování na píšťalku aniž by řekli slovo. Musíme ale trénovat pořád, abychom to uměli na 200% jak říká panička, protože kdybych šel na zkoušky, tak na 100% to nestačí. Když jsme přijeli, dostal jsem kupu dlabance, brácha ten se s tím vždycky moc loudá a já smutně sedím u jeho misky zda mi tam ještě něco nenechá. To víte jsem ve vyvinu. Tak dobrou noc a hezké sny všem psím kamarádům. Jinak doporučujeme navštívit naše kamarády, jelikož Mia tam má super vizitku jak oslavila svoje osmnáctiměsíční narozky a že jí to fakt sekne!!! Takže dodatečně vše nejlepší Miunko.

19. 5.

Tak kamarádi, tady se můžete podívat co je mým nejoblíbenějším aportem. A že mi to pane jde. Ale řeknu Vám je to fuško, pořádně to klouže. To si  na mě panička asi vymyslela za trest, když jsem jí dneska vyhrabal 3 obrovské díry na dvorečku, ale nezklamal jsem a to je důležité.  

Ahoj kamarádi, tak tohle počasí je fakt pod psa a z boudy se nám moc nechtělo. V pátek večer páníčkům přijeli kamarádi Jeleni, tak jsme s nimi v sobotu po obědě vyrazili na náš pozemek a pokračovali za dalšími kamarády Kopečáky (náhradní mamka Renča mě hlídala, když panička s páníčkem byli na dovolené) do Vysokého Mýta. Tam nám počasí celkem přálo a chvíli svítilo i sluníčko. Všichni človíčci se skvěle bavili a grilovali masíčko. My s bráchou jsme chvíli řádili s klacíčkem a pak už jen čekali pod stolem co kde spadne, ale moc toho nebylo. Neděle nám celá propršela, takže jsme na žádné venčení nejeli. Panička s námi aspoň chvíli cvičila na dvorečku a mě moc pochválila. Aportek už umím krásně i hledat, horší to bude někde v poli, kde mě táhne spousta pachů. Teď už zase spokojeně chrupeme, protože tu lije jako z konve.

8. - 11. 5.

Výlet obytným autem

Tak se vám hlásíme po čtyřdenním výletu, který se opravdu vydařil. Sice původně byl naplánován úplně jinak, ale i tak jsme si to volno pořádně užili. O nádherném počasí ani nemluvím. Ve čtvrtek jsme byli za našimi známými v Praze, podívat se na jejich malou měsíční Kačenku a také na baráček, který se jim staví. Krásná procházka a dobrý obídek nás pěkně uspal přímo u břehu Vltavy, takže páteční probuzení v obytném autíčku nemělo chybu. Po procházce podél Vltavy jsme se vydali na Karlštejn a na nedaleké lomy (Malá Amerika,....).Myslím, že jsme všichni čtyři po těch 20 km byli pěkně utahaní a padli. V sobotu jsme měli naplánovaný výlet do Slavkova, kde se konala klubová výstava, ale bohužel se to nestihlo, a tak jsme zůstali u Prahy a podívali se do Srbska, kde David vylezl svou první skálu, to bylo romantiky! No a jak čas letěl byla tu neděle, kdy jsme z Harasova vyrazili na Kokořín. Neskutečně krásná romantická procházka, po které jsme se jen těžko ubírali směrem domů. Jsme plni dojmů, pěkně uchození a ta krásná místa, která jsme navštívili nejdou vůbec popsat.

Milí bafani, jen chceme dodat, že páníčkům mooooooc děkujeme za to co pro nás ty čtyři dny připravili. Každý den jsme mohli plavat, brácha Darp takové nadšení jako já nesdílí, ale také si to užije, když se mu hodí klacíček. Páník o mě prohlásil, že má pocit, že mi brzy narostou plovací blány!!! Také jsme potkali kupu zvířátek, dokonce jsem našel i zmiji, ale panička mě měla naštěstí na voďáku, jinak nevím nevím jak by to dopadlo!!! Kačenek ve vodě bylo také dost, ještěrkami se to v lesích jen hemžilo no co si přát víc. Páníčci určitě brzy přiloží i fotodokumentaci našich kamarádů a navštívených míst ať nekoukáte pořád jen na nás, tak vydržte! Já i Darp už spokojeně chrupeme v naší boudičce a necháváme si o tom všem zdát.

6. 5.

Ahoj všichni, tak dneska si vzala panička jen mě a Darpa jsme nechali doma. Asi se pěkně zlobil, ale panička se mnou prý potřebuje moooooc cvičit a naučil se být hlavně v klidu, když vystavím nějaké to lákavé zvířátko a abych uměl aportovat i z vody. Na suchu už mi to prý jde hezky, ale ta voda. Za aportem se sice vrhám zběsile, dokonce s ním i doplavu ke břehu, ale tam ho pustím a to dostanu pěkně vyhubováno. Vůbec nejhorší to ale je, když ve vodě zahlídnu kačeny (málem jsem ji kluci a holky včera měl, panička si jich k mé radosti nevšimla, ale bohužel mi uletěli. Jojo vodu tu já rád, však se můžete podívat tady. Když jsme se vrátili domů, prohnal mě brácha po zahradě a pak jsme oba ještě potrénovaly aport po svém na dvoře. Ve čtvrtek se chystáme na čtyřdenní výlet, tak to bude prima. Určitě napíšeme jak jsme se měli. Mějte se báječně.

1. 5. 

Tak dneska se panička s páníčkem rozhodli vzít nás na výlet. No popravdě chtěli hlavně oni, když bylo toho prvního máje a my s bráchou pořád nechápali, proč se několikrát zastavovali pod takovým kvetoucím stromem a vůbec si nás nevšímali! Panička dostala za úkol vybrat kam se pojede. Jelo se do obce Řepníky a odtud velký okruh po naučné stezce. Myslela určitě i na nás, abych si to také užili.

Musím uznat, že jsme byli s bráchou moooooc spokojeni, však se podívejte sem. Nejprve jsme si vyzkoušeli klid před třemi srnkami. Já celkem úspěšně a Darp si z klidu udělal spíše vytrvalostní běh. V podezřelejších místech nás už raději brali páníčci na voďáky. Taky jsme si vyzkoušeli hledání v poli s výsledkem 3 bažanti a 2 zajíci, no ale nejvíc nás to bavilo u rybníka. Teda hlavně mě. Brácha ten tam skákal hlavně za klacíčkem a mě tam neustále provokovali roháči. No to je pak těžké se od vody odtrhnout. Dokonce jsem paničce málem způsobil srdeční zástavu, když jsem se jí skoro celý ztratil pod hladinou (chtěl jsem si jen ulovit potopený klacek na který jsem narazil). No naštěstí vše dopadlo dobře a všichni jsme se příjemně unavení vrátili domů. Dokonce i počasí nám vysloveně přálo i když to ráno moc růžově nevypadalo.

25. - 27. 4.  

Výcvikový víkend Horka nad Moravou

Ahoj všichni, tak víkend jsme strávili na lovecké chatě v Horce nad Moravou, kde probíhal lovecký výcvik pod vedením zkušených výcvikářů. Tímto bychom chtěli moc poděkovat Štěpánovi Horákovi-organizátor akce, Mírovi, Viktorovi a Zuzce, kteří s námi méně zkušenými měli obrovskou trpělivost a zároveň i panu Sedláčkovi, který nám poskytl veškeré zázemí, včetně honitby, a celý víkend nás ochotně doprovázel i cvičil.

Nám se tam s bráchou moc líbilo, ale máme před sebou velkou dávku dřin, abychom to všechno do konce června napilovali a ukázali, že jsme na výcviku něco pochytili. Každopádně jsme zase my i pánečci bohatší o spoustu různých kamarádů a brácha opět překvapil, protože se kamarádil taky a na nikoho zuby necenil. K tomu všemu nám svítilo sluníčko a nezbývá než zopakovat DĚKUJEME a už se těšíme na červnový týdenní tábor!!! Fotečky z celé víkendové akce najdete zde. Pokud byste někdo chtěl fotky v původní velikosti, písněte do mailu čísla fotek a my vám je zašleme.

24. 4.

Ahoj všichni, tak dneska to bude bez fotek, jelikož panička nestíhala a když přijela domů jen se převlíkla a naložila nás do autíčka a jelo se na letiště u Chrudimi (letadla tam už nelítají). No ale zato tam lítalo mraky havranů, tak jsem měl co dělat a pěkně mě to schvátilo. Bohužel jsem žádného nelapil, protože jsem byl přivolán píšťalkou a na tu vím, že se musím vrátit. Bráchu zase zajímaly spíš ty myšky, tak si občas zahrabal. Teď už oba spinkáme a moooooc se těšíme na víkendový lovecký výcvik u Štěpána Horáka v Horce nad Moravou. Páníček určitě bude brát foťák, tak my zkusíme zase nějak fešně zapózovat. Tak se těšte a držte nám pěsti.

19. 4.

Tak dneska nás páníčci vytáhli z boudičky brzy a to všechno kvůli bráchovi. Čekal ho v Chudeřicích jarní svod. Tak jsem jel taky, abych se podíval jak to chodí. Teda lííííídi tam bylo hafanů až z toho šla hlava kolem, však se podívejte tady. Ale takoví jako je brácha tam byli jen čtyři. Jeden z nich byl brácha a zbývající byli sourozenci, kteří se narodili na chlup stejně jako bráška . Mě pak musel páníček zavřít do auta jak jsem kňučel a tolik chtěl za ostatníma bafanama. Brácha měl výhodu, ten se mohl se všema kamarádit a navíc se prý panu rozhodčímu strašně moc líbil. A představte si, že už měří 62 cm!!!

Když to všechno skončilo, mohl jsme bráchu pěkně prohnat a všechno si s ním vyříkat. Vyběhaní jsme pak jeli za paniččinou kamarádkou Káťou a jejím manželem Martinem. Mají taky dvě psí děti - šestiletého labradora Sama a desetiměsíční Mastinku Rubby, ale ty byly podstatně větší než my. Jsou to velcí hlídači, tak jsme se k nim s bráchou raději neodvažovali přiblížit. Pak už jsme jeli na návštěvu do HK, protože paničky taťka slavil svátek a narozeniny. Tak jsme mu popřáli a dokonce nám dal každému dva chlebíčky, jen se nestačil divit, jakou rychlostí je Atos zhltnul. 

Sam a Rubby

18. 4.

Ahoj všichni, tak dneska panička přijela brzy z práce (páníček bohužel pracoval dlouho) a přivezla sebou ještě tetu Káju. No a jelikož bylo krásně slunečno, naskládali jsme se s bráchou do Yarýska a jelo se na pozemek, kde se bude stavět baráček a my budem mít obří rozlet. Nad pozemkem je totiž obora a často tam naháníme srnky a zajíce My i páníčci sem moc rádi chodíme a aby jste viděli jak je tu krásně, připojujeme pár foteček. Po hodince a půl už se nám sluníčko začlo ztrácet, ale nám to nevadilo. Klíďo bychom běhali dál, hlavně brácha Atos, tomu se vůbec nechtělo domů a teta Kája ho musela přemlouvat, aby si nasedl. Pro dnešek se s vámi loučíme, brácha musí jít odpočívat, zítra ho čeká jarní svod. Haf Haf

13. 4. 2008

Ahoj bafani, tak tady máte bráchu jak spokojeně zařezává, to však ještě netuší, že se za chvíli jede na výlet

Dneska nás vzali páníčci na výlet k Pelhřimovu na vrchol Křemešník (jako ten dobrej salám mňam). Byla to moc prima procházka lesem k zázračnému pramenu, kde jsme se všichni napili, abychom byli zdraví a my jsme si s bráchou Atosem dokonce několikrát zahráli na honěnou se srnkama. To bylo něco. Brácha Atos je v tom přeci jen kovanější a rychleji je vyčuchá, no a já už se jen přidám. Cestou na Křemešník jsme měli pár posilujících zastáveček a domlouvali jsme páníčkovi ať se s námi rozdělí, tady je dokumentace. Když jsme došli na Křemešník, byla tam nějaká ooooobr věž, ale tam nás nevzali. No ale vrcholem všeho byla návštěva místní restaurace, kde brácha Atos udělal pěkné pozdvižení. V dětském koutku byl velký plyšový kůň (cca 70cm) a brácha na něj začal strašně moc štěkat a skákal kolem něj jako gumídek, dokud mu panička neukázala, že se ho nemusí bát, když ho sama pohladila a koníček jí ruku nesežral. No jakmile divadlo skončilo, ulehli jsme oba pod stul a usnuli. Ani vůně jatýrek těsně u čumáčku nás nevzbudila. Cestou zpět jsme ještě zaběhli za kámoškou srnkou a jelo se dom. Tak nás čekal dlabanec a my spokojeně ulehli do naší boudičky.

11. 4. 2008

Tak dneska jsme byli s bráchou zkoušet výstavní postoj, protože se rozhodujeme, zda jet na výstavu či ne. Panička posílala fotky odborníkům na posouzení než je prý pustí do světa. No a jak je vidět, tak jsem celkem obstál, když ji panička zveřejnila. Jinak brácha Darp a jeho páníček se prý nechtějí nechat zahanbit a plánují jet na výstavu voříšků, aby všem s páníčkem ukázali zač je toho loket. Myslím, že brácha bude fakt dobrej, protože jeho kousky se šunkou a povel pohoda jen tak někdo neumí.

Příští týden se chystám na jarní svod a ten další víkend jedeme s bráchou na víkendový výcvik ohařů do Horky nad Moravou, abychom se něco naučili. Brácha už má ale spoustu věcí natrénováno, tak ho musím dohnat.

9. 4. 2008

Ahoj pesani, tak dneska jsem byl na bráchu Atose pěkně naštvanej, jelikož si ho vzal páníček sebou do hodin angličtiny a pak byl dokonce i u paničky v kanceláři. Prý aby se naučil slušně chovat v cizím prostředí a hlavně být v klidu No a já čekal doma až si mě vyzvednou. Venku bylo tak hezky, že jsem si pěkně lenošil a čekal až se brácha s páníčkem vrátí. Tak jsem mu dal jasně najevo co si o tom myslím a brácha jen sekundoval. Odpolední prochajdu jsme si pěkně užili a na hromadu fotek se můžete podívat tady.

6.4.2008

Tak dneska jsme strávili s páníčkama celý den v Brně. Vozili jsme se v autíčku a taky se pěkně prospali. No žádná běhačka se sice nekonala, ale zato jsme přijeli k hodné a milé tetě Lucce, která nám přinesla plnou krabici věcí. Páníčci se v ní pohrabali, vybrali nám spoustu dárečků a prý jsme velcí fešáci. Panička nám říkala, že teta má oooobr vižlíka Merlina, ale byl unavený po výcviku, tak jsme ho neviděli, škoda tak třeba někdy jindy a pořádně si zaběháme. Tak teto Lucko moc Ti děkujeme a páníčkům samozřejmě taky.

5. 4. 2008

Našel se brácha

Tak dneska nás holky a kluci navštívil můj (Atosův) bráška Sauron od rodinky Kožených. Jsou z Pardubic a přijeli se na nás podívat. Musím teda uznat, že brácha je opravdu kus psa a už byl dokonce i na výstavě v Praze, kde vyhrál a získal ocenění CAJC v třídě mladých. Panička i páníček byli moc rádi, že se se Sauronem kamarádil i můj nevlastní brácha Darp. Od páníčků Saurona jsme každý dostali dobrou kostičku (měl jsem totiž stejně jako Sauron 4. 4. jednoroční narozky), tak jsme jí dal co proto.

Dokonce nás páníčci nechali běhat venku samotné a odešli si nahoru na kafíčko. To se asi Sauronovi moc nelíbilo, a tak si na dvorečku taky pěkně hrábnul:-), no aspoň tu po něm mám památku. Všichni jsme byli moc smutní když brácha odjížděl, ale určitě se zase brzy uvidíme. Myslím že páníčci si s páníčkama Saurona moc rozuměli a neviděli se naposledy. Fotky z našeho setkání můžete vidět zde, ale nemyslete si o nás nic špatného, ještě z toho nemáme rozum.